Žaloba a soud

Předžalobní upomínka

• Dostane-li se člověk do prodlení s platbami za služby nebo se splátkami úvěru, věřitel se většinou snaží dlužníka kontaktovat a upomínat ho v rámci tzv. mimosoudního vymáhání.
• Posledním krokem bývá tzv. předžalobní upomínka. Věřitel v ní vyzývá dlužníka, aby do určité doby pohledávku uhradil a předešel tak soudnímu vymáhání.
• Předžalobní upomínka je považována za doručenou, pokud byla zaslána na poslední známou adresu dlužníka, a to bez ohledu na to, zda si ji dlužník skutečně převzal.

Nalézací řízení

• Pokud dlužník na předžalobní upomínku nereaguje a nedomluví se s věřitelem ani na jiném oboustranně přijatelném postupu, věřitel se po určité době obrátí se svým nárokem na soud.
• Soud může buď předvolat dlužníka k ústnímu jednání anebo rozhodne bez jeho přítomnosti, a to pouze na základě důkazů předložených věřitelem (smlouva o půjčce, uznání dluhu apod.).
• V praxi volí soud téměř vždy druhou variantu a místo ústního jednání rovnou vydává tzv. platební rozkaz. 

Platební rozkaz

• V platebním rozkazu soud žalovanému uloží, aby do 15 dnů od jeho doručení žalobci zaplatil uplatněnou peněžitou částku (dluh), a to včetně nákladů řízení (soudní poplatek a náklady za advokáta).
• Pokud dlužník ve stanovené lhůtě nezaplatí, může věřitel následně postoupit svoji pohledávku do exekučního řízení.
• Platební rozkaz se vždy doručuje do vlastních rukou žalovaného. Pokud se jej nepodaří doručit, soud jej sice zruší, ale místo něj vydá tzv. rozsudek pro zmeškání, který lze doručit i fikcí, tedy uložením na poště v místě trvalého bydliště. 
• Nepřebírání pošty tedy nic nevyřeší, rozhodnutí soudu bude platné, i když ho člověk fyzicky nepřevezme. Jediná přípustná obrana proti platebnímu rozkazu je podání tzv. odporu.

Ústní jednání

• V rámci ústního jednání lze uplatnit námitky, například nemravný úrok či sankce, neplatnost smlouvy či její promlčení.
• Soud může dát dlužníkovi zcela či zčásti za pravdu. Může například pohledávku nebo její část zrušit nebo snížit, případně alespoň umožnit hradit dluh ve splátkách.
• Nalézací řízení končí vydáním rozhodnutí, na jehož základě lze zahájit exekuci. Rozhodnutí může být opět doručeno i fikcí, tedy uplynutím lhůty, po kterou je písemnost uložena na poště.

Obcházení soudů

V praxi bohužel existují způsoby, jimiž mohou věřitelé nalézací řízení u soudu obejít. Dlužník pak ztrácí možnost, aby byl vzniklý spor nezávisle přezkoumán. Mezi nejčastější schémata, která věřitelé využívají, patří rozhodčí doložka a notářský zápis.

Rozhodčí doložky

• Někteří věřitelé či poskytovatelé služeb si smluvně vymínili, že případné spory mezi nimi a dlužníky budou místo soudu posuzovat soukromé osoby, tzv. rozhodci.
• Vzhledem k tomu, že rozhodci jsou vybíráni a placeni věřitelskou stranou, nejsou nestranní a jejich rozhodnutí, tzv. rozhodčí nálezy, téměř vždy straní věřiteli.
• Používání rozhodčích doložek je z výše uvedených důvodů již zakázáno, ale úvěrové smlouvy uzavřené před r. 2016 mohou tato ujednání obsahovat a stále platí.

Obrana proti rozhodčímu nálezu

• Pokud rozhodce vydá rozhodčí nález v neprospěch dlužníka, ve lhůtě tří měsíců je možné podat žalobu k soudu na jeho zrušení.
• Žalobu na zrušení rozhodčího nálezu je třeba spojit s tzv. návrhem na odklad vykonatelnosti, jinak lze na jeho základě zahájit exekuce.
• Pro efektivní argumentaci a obranu proti rozhodčím nálezům je potřeba kvalifikovaná právní pomoc.
• Některé rozhodčí doložky byly v mezidobí dokonce soudy prohlášeny za neplatné a exekuce zahájené na jejich základě lze proto jednoduše zastavit. Tyto případy umí rozpoznat aplikace Doložkomat.

Notářský zápis 

• Jde o ujednání, kterým dlužník souhlasí s tím, že při porušení svých povinností může věřitel přistoupit k exekuci přímo, aniž by musel svůj nárok prokazovat u soudu.
• Notářský zápis používají věřitelé zejména při jednání o splátkovém kalendáři.
• Obrana vůči nepřiměřeným nárokům je v případě použití notářského zápisu velmi složitá. Dlužník by měl proto vyhledat odbornou právní pomoc.